Glutarová acidurie typ I (GA I)

Základní informace a praktické pokyny

Nález při novorozeneckém screeningu: zvýšený C5-DC acylkarnitin
Vyhledávaná nemoc: deficit glutaryl-CoA dehydrogenázy
Diferenciální diagnóza: Glutarová acidurie (GA-1), hydroxyprolinémie
Popis stavu: Glutarová acidurie (GA-1) je způsobena deficitem glutaryl-CoA dehydrogenázy, která přeměňuje glutaryl-CoA na krotonyl-CoA; důsledkem je zvýšení hladiny toxické kyseliny glutarové a jejich metabolitů.

 

Jedná se o urgentní situaci – IHNED začněte jednat dle následujících bodů

 

• Kontaktujte rodinu, sdělte výsledek novorozeneckého screeningu
• Vyšetřete novorozence (pátrejte po makrocefalii, svalové hypotonii, horečce)
• Sdělte nálezy u pacienta centru pro novorozenecký screening, které Vás kontaktovalo a zajistěte včasné potvrzující/diagnostické testy (event. hospitalizaci) dle doporučení screeningové laboratoře.
• Poučte rodinu o možnostech diagnostiky a o možné neurodegenerativní krizi v případě přidružených nemocí.
• Zajistěte urgentní léčbu pomocí i. v. glukózy v případě přidružených infektů.

Potvrzení diagnózy: Analýza organických kyselin v moči prokáže zvýšenou hladinu kyseliny glutarové a kyseliny 3-hydroxyglutarové, tato analýza by měla být provedena neodkladně a může potvrdit diagnózu. Pokud analýza diagnózu nepotvrdí, specialista na DMP zváží další postup. U pacientů s mírnější formou nemoci nemusí být v novorozeneckém věku nebo při náběru mimo ataku akutní dekompenzace nálezy typické pro GA1 přítomny!

Klinická prognóza: Novorozenci s glutarovou acidurií mají obvykle makrocefalii, ale jinak jsou asymptomatičtí. Pozdější symptomy zahrnují metabolickou acidózu, neprospívání a náhlý nástup dystonie a athetózy z důvodu nevratného poškození striata. Při odpovídající péči 60-70% pacientů nebude trpět neurodegenerativním postižením.

Informování rodiny (formou otázek a odpovědí pro rodiče)

1. Co je GA1?

Glutarová acidurie 1 (GA1)je je způsobená neschopností organismu zpracovávat aminokyseliny lysin a tryptofan, které jsou obsaženy v bílkovinné potravě. Tato snížená schopnost zpracování obou aminokyselin vede k nahromadění toxických látek a k poškození některých částí mozku. Tato situace se může opakovat pokaždé, když je organizmus zatížen zvýšeným množstvím lysinu a tryptofanu (např. při běžném úbytku váhy v novorozeneckém období, při odbourávání tělesných bílkovin dítěte při horečce a hladovění, při běžných infekcích, po operacích a za podobných zátěžových situací). V těchto obdobích organizmus spotřebovává své vlastní tělesné bílkoviny (především ze svalů), čímž uvolňuje různé aminokyseliny, aby dodaly tělu potřebnou energii, přičemž u pacienta s GA1 je výsledkem nahromadění těchto toxických látek.

2. Jak a kdy můžeme zjistit, jestli naše dítě má GA 1?

Pokud výsledek novorozeneckého screeningu vašeho dítěte ukázal výrazně zvýšenou hladinu glutarylkarnitinu, je pravděpodobné, že vaše dítě má GA 1. U mírně zvýšených hladin se může jednat spíše o falešně pozitivní nález, i když se může prokázat rovněž GA 1. Screeningové vyšetření se bude opakovat a budou uskutečněny další testy, aby se zjistilo, jestli vaše dítě má nebo nemá GA 1. Výsledky těchto testů budou k dispozici do dvou až třech dnů. V závislosti na těchto výsledcích může trvat rozdílnou dobu, než se diagnóza potvrdí definitivně. Potvrzení diagnózy není možné pouze v ojedinělých případech. U pacientů s mírnější formou nemoci se charakteristické laboratorní změny vyskytují pouze při atace akutní dekompenzace a vyšetření je třeba opakovat ve vzorku odebraném v takovéto atace.

3. Jak získalo mé dítě glutarovou acidurii 1?

GA 1 je autozomálně recesivní dědičná nemoc. Pokud má vaše dítě GA 1, zdědilo vlohu pro nemoc jak od matky, tak od otce. Oba z rodičů jsou nositeli této vlohy pro nemoc, u nich samotných se onemocnění neprojevuje.

4. Co to znamená pro mé dítě?

Pokud vaše dítě má GA 1, bude muset dodržovat speciální dietu s omezením bílkovin a dostávat speciální výživu pro zajištění adekvátnosti a vyváženosti stravy. V případě, že dítě onemocní běžnou virovou nebo bakteriální infekcí, bude velmi důležité v raném stádiu nemoci krátkodobě ještě více omezit příjem bílkovin a poskytnout více energie ve formě glukózy s inzulínem pomocí nitrožilní infuze. Při poskytování této péče je možné obecně předcházet nejvážnějším projevům GA 1, zejména nevratnému poškození mozku. Za nepříznivých okolností může dojít v atace dekompenzace k poškození mozku nebo úmrtí i přes poskytnutí specializované péče. U starších dětí se i přes nejlepší možnou péči a léčbu může projevit zpoždění ve vývoji, i když bude mnohem menší, než kdyby o dítě nebylo pečováno výše popsaným způsobem.

5. Jak vypadá léčba? Funguje? Je dieta náročná na přípravu/nákladná?

GA 1 je primárně léčena pomocí diety s omezením bílkovin a speciální výživou, většina dětí rovněž dostává pomocný lék karnitin. Speciální výživa, která bude vaše dítě udržovat v dobrém stavu, se skládá z konzumace lékařem stanoveného (určeného) množství dietního preparátu, který obsahuje aminokyseliny nezbytné pro růst a zdravý vývoj pacienta. Tyto dietní preparáty jsou většinou objednávány prostřednictvím vaší metabolické kliniky, kde nutriční specialista zajistí vaši instruktáž k přípravě těchto potravin; jsou plně nebo částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Dieta s omezením bílkovin spočívá v konzumaci povoleného množství speciálních nízkobilkovinných potravin, které si pro svou výživu zajišťuje každý pacient sám a zdravotní pojišťovny je nehradí.

6. Co mé ostatní/budoucí děti?

Jelikož GA 1 je dědičné onemocnění je nezbytné nechat vyšetřit vaše ostatní děti. U dalších dětí, které mají stejného otce a matku jako postižené dítě, je riziko této nemoci 1/4 (25%). Vaše ostatní děti mohou vypadat zdravě a přesto mít tuto poruchu. Pokud mají GA 1, úspěšně zdolané nemoci v minulosti nejsou zárukou toho, že některá z dalších běžných nemocí (jako jsou např. infekty horních cest dýchacích) nebude mít vážné důsledky. Pokud vaše ostatní děti nebyly vyšetřené novorozeneckým screeningem, měly by rovněž absolvovat diagnostické testy.

Protože existuje riziko 25% v každém dalším těhotenství, že se narodí dítě s GA 1, je důležité informovat vašeho porodníka a pediatra, že máte dítě s GA 1, pokud plánujete další těhotenství, aby s vámi mohli prodiskutovat možnosti vyšetření plodu v časných fázích těhotenství (tzv. prenatální diagnostika).

 

Podrobnější informace o nemoci

(GA I, DLUTARIC ACIDURIA I, GLUTARYL-CoA DEHYDROGENASE DEFICIENCY)

Klasifikace: organická acidurie
Dědičnost: Autosomálně recesivní
Incidence: 1:40 000 u bělošských populací a 1:30 000 ve Švédsku
Etnicita: vysoká incidence heterozygotů (1:10) je známá zvláště mezi starozákonními Amiši v Pensylvánii a mezi indiány kmene Ojibway v Kanadě.
Gen & Lokalizace: GCDH- na 19p13.2
Prevalentní mutace: kromě výše zmíněných populací neexistuje nejčastější mutace
Genetické informace: OMIM #*231970

 

Informace o onemocnění

Nástup symptomů: v dětství – typicky mezi druhým měsícem a třetím rokem života

Symptomy: 70% pacientů má makrocefalii již při narození nebo krátce po něm. V novorozeneckém období mohou být přítomny lehké neurologické příznaky jako podrážděnost a hypotonie trupu.

Existuje několik rozdílných klinických projevů:

1. Postižené děti se zdají být normální dokud nemají akutní metabolickou krizi, obvykle mezi 6. a 18. měsícem věku, s reziduálními neurologickými nálezy, které se mírně přechodně zlepšují v klidovém období. Specifické změny v bazálních gangliích, zejména atrofie a glióza n. putamen a n. caudatum se objevují během dní až týdnů při a po encefalopatické epizodě.
2. Po období normálního vývoje mají děti akutní krizi s reziduálními neurologickými nálezy podobně jako v předchozím případě, ale dále se vyvíjejí s opakujícími se epizodami ketózy, zvracení, hepatomegalie a encefalopatie během infekcí.
3. U přibližně 25% dětí se postupně rozvíjí opoždění hybnosti, hypotonie, dystonie a dyskinezy během několika prvních let života bez jakékoliv zjevné akutní krize.
4. Jednotlivci mohou být zcela asymptomatičtí bez jakékoliv krize a s normálním vývojem. Tento fakt byl dokumentován testováním přenašečů a nalezením 5% asymptomatických příslušníků Amiš komunity s GAI. U některých z těchto dospělých byly později diagnostikovány změny v bílé mozkové hmotě.

Fyzikální vyšetření: Makrocefalie, mozková obrna, dystonie

Léčba: Okamžitá léčba katabolických stavů s léčbou horečky; IVF, glukóza, inzulin a karnitin mohou předejít neurologickéhomu postižení u pacientů bez dosavadního poškození bazálních ganglií. Efekty léčby riboflavinem a dietní restrikce lysinu a tryptofanu jsou méně zřetelné. Přijetí do nemocnice k infuzní terapii je nutné při jakékoliv nemoci doprovázené zvracením. Pacienti projevují zlepšení po podání i. v. vysokých dávek karnitinu během počátku interkurentních onemocnění.

Průběh onemocnění bez léčby: Většina symptomatických pacientů umírá bez léčby během první dekády života. Pacienti mohou mít opakované horečky nejasného původu. Jsou popsány 2 případy dětí zemřelých na hypertermii, proto je kontrola horečky nezbytná. Pacient se také může hojně potit, ať už centrálně nebo periferně.

Průběh onemocnění s léčbou: Presymptomatická diagnóza prokázala lepší výsledky než diagnostika pacientů po první encefalopatické atace. I při prospektivní léčbě trpí 35% pacientů neurologickým postižením a opožděným psychomotorickým vývojem.

 

Metabolické informace

Enzym a lokalizace: Glutaryl-koenzym A dehydrogenasa v mitochondriích. V játrech, ledvinách, ve fibroblastech a leukocytech katalyzuje oxidativní dekarboxylaci glutaryl-CoA na krotonyl-CoA.

MS/MS profil: C5-DC (glutaryl karnitin) – zvýšený – u některých pacientů může být zvýšení nepřítomné

Cut off hodnoty: dle laboratoře

Prenatální diagnostika: je možná enzymovým a/nebo molekulárně genetickým vyšetřením v amniocytech nebo CVS

Různé informace: Neuroradiografické nálezy frontálně-temporální atrofie a/nebo arachnoidální cysty před nástupem symptomů. Děti s GAI jsou mohou snadno utrpět akutní subdurální hemoragii a hemoragii sítnice i po mírném traumatu hlavy obvykle okolo prvního roku věku, kdy začínají chodit. Toto může být chybně interpretováno jako „týrání dětí“. U 20 – 30% pacientů jsou přítomny subdurální hygromy a hematomy identifikované v neurologických zobrazovacích studiích. Nejméně dva pacienti s GA I měli rozvinutou rabdomyolýzu po zcela mírné infekci.

Literatura:

1. Bahr O, Mader I, Zschocke J, Dichgans J, Schulz JB. “Adult onset glutaric aciduria type I presenting with a leukoencephalopathy”, Neurology 2002; 59: 1802-1804.

2. Baric I, Wagner P, Feyh P, Liesert M, Buckel W, Hoffmann GF. “Sensitivity and specificity of free and total glutaric acid and 3-hydroxyglutaric acid measurements by stable-isotope dilution assays for the diagnosis of glutaric aciduria type I”, J Inher Metab Dis 1999; 22(8): 867-882.

3. Baric I, Zschocke J, Christensen E, Duran M, Goodman SI, Leonard JV, Muller E, Morton DH, Superti-Furga A, Hoffman GF, “Diagnosis and management of glutaric aciduria type I”, J Inher Metab Dis 1998; 21: 326-340.

4. Biery BJ, Stein DE, Morton DH, Goodman SI. “Gene Structure and Mutations of Glutaryl-Coenzyme A Dehydrogenase: Impaired Association of Enzyme Subunits That is Due to an A421V Substitution Causes Glutaric Acidemia Type I in the Amish”, Am J Hum Genet 1996; 59: 1006-1011.

5. Bjugstad KB, Goodman SI, Freed CR. “Age at symptom onset predicts severity of motor impairment and clinical outcome of glutaric acidemia type I”, J Pediatr 2000; 137(5): 681-686.

6. Brandt NJ. “Symptoms and Signs in Organic Acidurias”, J Inher Metab Dis 1984; 7(suppl 1): 23-27.

7. Busquets C, Merinero B, Christensen E, Gelpi JL, Campistol J, Pineda M, Fernandez-Alvarez E, Prats JM, Sans A, Arteaga R, Marti M, Campos J, Martinez-Pardo M, Martinez-Bermejo A, Fuiz-Falco ML, Vaquerizo J, Orozco M, Ugarte M, Coll MJ, Ribes A. “Glutaryl-CoA Dehydrogenase Deficiency in Spain: Evidence of Two Groups of Patients, Genetically, and Biochemically Distinct”, Pediatr Res 2000; 48(3): 315-322.

8. Chow CW, Haan EA, Goodman SI, Anderson RM, Evans WA, Kleinschmidt-DeMasters BS, Wise G, McGill JJ, Danks DM. “Neuropathology in glutaric acidaemia type 1”, Acta Neuropathol 1988; 76: 590-594.

9. Chow SL, Rohan C, Morris AA. “Rhabdomyolysis in glutaric aciduria type I”, J Inherit Metab Dis. 2003;26(7):711-2.

10. Corral I, Martinez CJC, Martinez-Pardo M, Gimeno, A. “Glutaric aciduria type 1: diagnosis in adulthood and phenotypic variability”, Neurologia 2001;16 (8):377-80 (Article in Spanish).

11. Dunger DB, Snodgrass GJAI. “Glutaric Aciduria Type I Presenting with Hypoglycaemia”, J Inher Metab Dis 1984; 7(3): 122-124.

12. Forstner R, Hoffman GF, Gassner I, Heideman P, DeKlerk JBC, Lawrenz-Wolf B, Doringer E, Weib-Wichert P, Troger J, Colombo JP, Plochl E. “Glutaric aciduria type 1: ultrasonographic demonstrations of early signs”, Pediatr Radiol 1999; 29: 138-143.

13. Fujimoto S, Shibata I, Sugiyama N, Ohba S, Togari H, Wada Y. “Unique electroencephalographic change of acute encephalopathy in glutaric aciduria type 1”, Tohoku J Exp Med 2000; 191(1): 31-38.

14. Goodman SI. “Prenatal diagnosis of glutaric acidemias”, Prenat Diagn 2001; 21: 1167-1168.

15. Goodman SI, Frerman FE. Organic Acidemia Due to Defects in Lysine Oxidation: 2-ketoadipic Acidemia and Glutaric Acidemia In: C. Scriver, A.L. Beaudet, W. Sly and D. Valle, Editors, The Metabolic and Molecular Basis of Inherited Disease (eighth ed.), McGraw-Hill, New York (2001), pp. 2195–2204.

16. Goodman SI, Stein DE, Schlesinger S, Christensen E, Schwartz M, Greenberg CR, Elpeleg ON. “Glutaryl-CoA Dehydrogenase Mutations in Glutaric Acidemia (Type I): Review and Report of Thirty Novel Mutations”, Hum Mutat 1998; 12: 141-144.

17. Greenberg CR, Prasad AN, Dilling LA, Thompson JRG, Haworth JC, Martin B, Wood-Steiman P, Seargeant LE, Seifert G, Booth FA, Prasad C. “Outcome of the First 3-Years of a DNA-Based Neonatal Screening Program for Glutaric Acidemia Type 1 in Manitoba and Northwestern Ontario, Canada”, Mol Genet Metab 2002; 75: 70-78.

18. Hartley LM, Khwaja OS, Verity CM. “Glutaric Aciduria Type 1 and Nonaccidental Head Injury”, Pediatr 2001; 107: 174-176.

19. Hauser SEP, Boneh A. “Severe Clinical Course with Recurrent Hyperpyrexia in a Patient with Glutaric Aciduria Type I”, Neuropediatr 1999; 30: 51-52.

20. Hoffmann GF, Athanassopoulos S, Burlina AB, Duran M, deKlerk JBC, Lehner W, Leonard JV, Monavari AA, Muller E, Muntau AC, Naughten ER, Plecko-Starting B, Superti-Furga A, Zschocke J, Christensen E. “Clinical Course, Early Diagnosis, Treatment, and Prevention of Disease in Glutaryl-CoA Dehydrogenase Deficiency”, Neuropediatr 1996; 27: 115-123.

21. Hoffmann GF, Bohles HJ, Burlina A, Duran M, Herwig J, Lehnert W, Leonard V, Mutau A, Plecko-Starting FK, Superti-Furga A, Trefz FK, Christensen E. “Early signs and course of disease of glutaryl-CoA dehydrogenase deficiency”, J Inher Metab Dis 1995; 18: 173-176.

22. Hoffmann GF, Gibson KM, Nyhan WL, Bremer HJ, Rating D. “Neurological manifestations of organic acid disorders”, Eur J Pediatr 1994; 153(suppl 1): S94-S100.

23. Hoffmann GF, Zschocke J. “Glutaric aciduria type I: From clinical, biochemical and molecular diversity to successful therapy” J Inher Metab Dis 1999; 22: 381-391.

24. Kafil-Hussain NA, Monavari A, Bowell R, Thornton P, Naughten E, O'Keefe M. “Ocular Findings in Glutaric Aciduria Type 1”, J Ped Opth & Strabismus 2000; 3(5): 289-293.

25. Kim JJ, Miura R. “Acyl-CoA dehydrogenases and acyl-CoA oxidases. Structural basis for mechanistic similarities and differences”, Eur J Biochem. 2004 Feb;271(3):483-93.

26. Kimura S, Hara M, Nezu A, Osaka H, Yamazaki S, Saitoh K. “Two cases of glutaric aciduria type I: clinical and neuropathological findings”, J Neurol Sci 1994; 123: 38-43.

27. Knapp JF, Soden SE, Dasouki MJ, Walsh IR. “A 9-month-old baby with subdural hematomas, retinal hemorrhages, and developmental delay”, Pediatr Emerg Care 2002; 18(1): 44-47.

28. Kohler M, Hoffmann GF. “Subdural haematoma in a child with glutaric aciduria type I”, Pediatr Radiol 1998; 28: 582.

29. Kolker S, Ahlemeyer A, Krieglstein J, Hoffmann GF. “Maturation-Dependent Neurotoxicity of 3-Hydroxyglutaric and Glutaric Acids In Vitro: A New Pathophysiologic Approach to Glutaryl-CoA Dehydrogenase Deficiency”, Pediatr Res 2000; 47(4): 495-503.

30. Kolker S, Ahlemeyer A, Krieglstein J, Hoffmann GF. “3-Hydroxyglutaric and glutaric acids are neurotoxic through NMDA receptors in vitro”, J Inher Metab Dis 1999; 22: 259-262.

31. Kolker S, Hoffmann GF. “Adult onset glutaric aciduria type I presenting with a leukoencephalopathy”, Neurology. 2003 Apr 22;60(8):1399.

32. Kolker S, Ramaekers VT, Zschocke J, Hoffmann GF. “Acute encephalopathy despite early therapy in a patient with homozygosity for E365K in the glutaryl-coenzyme A dehydrogenase gene”, J Pediatr 2001;138(2):277-9.

33. Kyllerman M, Skjeldal OH, Lundberg M, Holme I, Jellum E, von Dobeln U, Fossen A, Carlsson G. “Dystonia and dyskinesia in glutaric aciduria type I: clinical heterogeneity and therapeutic considerations”, Mov Disord 1994; 9(1): 22-30.

34. Lawrenz-Wolf B, Herberg KP, Hoffmann GF, Hunneman DH, Lehnert W, Hanefeld F. “Development of brain atrophy, therapy and therapy monitoring in glutaric aciduria type I (glutaryl-CoA dehydrogenase deficiency)”, Klin Padiatr 1993; 205(1): 23-29 (German).

35. Lin SK, Hsu SG, HO SC, Tsai CR, Hseih YT, Lo FC, Lai HY, Chen MH. “Novel mutation and prenatal sonographic findings of glutaric aciduria (type I) in two Taiwanese families”, Prenat Diagn 2002; 22: 725-729.

36. Merinero B, Perez-Cerda C, Font LM, Garcia MJ, Aparicio M, Lorenzo G, Pardo MM, Garzo C, Martinez-Bermejo A, Castroviejo IP, Christensen E, Ugarte M. “Variable clinical and Biochemical Presentation of Seven Spanish Cases with Glutaryl-CoA- Dehydrogenase Deficiency”, Neuropediatr 1995; 26: 238-242.

37. Millington DS. “Interpretation and follow-up of abnormal newborn screening results from MS/MS”, 2004 Newborn Screening & Genetics Testing Symposium, May 3, 2004, Atlanta, GA

38. Monavari AA, Naughten ER. “Prevention of cerebral palsy in glutaric aciduria type 1 by dietary management”, Arch Dis Child 2000; 82: 67-70.

39. Morris AAM, Hoffmann GF, Naughten ER, Monavari AA, Collins JE, Leonard JV. “Glutaric aciduria and suspected child abuse”, Arch Dis Child 1999; 80: 404-405.

40. Morris AA, Leonard JV. “Early recognition of metabolic decompensation”, Arch Dis Child. 1997 Jun;76(6):555-6.

41. Muhlhausen C, Christensen E, Schwartz M, Muschol N, Ullrich K, Lukacs Z. “Severe phenotype despite high residual glutaryl-CoA dehydrogenase activity: a novel mutation in a Turkish patient with glutaric aciduria type I”, J Inherit Metab Dis. 2003;26(7):713-4.

42. OMIM- Online Mendelian Inheritance in Man; Glutaricacidemia 1- *231670

43. Piatt JH, Frim D. “Glutaric Aciduria Type 1 and Nonaccidental Head Injury”, Pediatr 2002; 109(3): 554.

44. Pitt, J, Carpenter D, Wilcken B, Boner A. “3-Hydroxyglutarate excretion is increased in ketotic patients: Implications for glutaryl-CoA dehydrogenase deficiency testing”, J Inherit Metab Dis 2002; 25(2): 83-88.

45. Poge AP, Autschback F, Korall H, Trefz FK, Mayatepek E. “Early clinical manifestation of glutaric aciduria type I and nephrotic syndrome during the first months of life”, Acta Paediatr 1997; 86: 1144-1147.

46. Seashore M. “The Organic Acidemias: An Overview”, www.geneclinics.org

47. Smith WE, Millington DS, Koeberl DD. “Glutaric Acidemia, Type I, Missed by Newborn Screening in an Infant With Dystonia Following Promethazine Administration”, Pediatr 2001; 107(5): 1184-1187.

48. Soffer D, Amir N, Elpeleg ON, Gomori JM, Shalev RS, Gottschalk-Sabag S. “Striatal degeneration and spongy myelinopathy in glutaric acidemia”, J Neurol Sci 1992; 107: 199-204.

49. Stigsby B, Yarworth SM, Rahbeeni Z, Dabbagh O, de Gier Munk C, Abdo N, Brismar J, Gascon GG, Ozand PT. “Neurophysiologic correlates of organic acidemias: a survey of 107 patients”, Brain Dev. 1994 Nov;16 Suppl:125-44.

50. Strauss KA, “Glutaric acidemia type I: treatment and outcome”, SIMD National Conference, March 3, 2004.

51. Strauss KA, Morton DH. “Type I glutaric aciduria, part 2: a model of acute striatal necrosis”, Am J Med Genet. 2003 Aug 15;121C(1):53-70.

52. Strauss KA, Puffenberger EG, Robinson DL, Morton DH. “Type I glutaric aciduria, part 1: natural history of 77 patients”, Am J Med Genet. 2003 Aug 15;121C(1):38-52.

53. Superti-Furga A, Hoffmann GF. “Glutaric aciduria type 1 (glutaryl-CoA-dehydrogenase deficiency): advances and unanswered questions. Report from an international meeting”, Eur J Pediatr 1997; 156: 821-828.

54. Tang NL, Hui J, Law LK, To KF, Mak TW, Cheung KL, Vreken P, Wanders RJ, Fok TF. “Overview of common inherited metabolic diseases in a Southern Chinese population of Hong Kong”, Clin Chim Acta. 2001 Nov;313(1-2):195-201.

55. Treacy EP, Lee-Chong A, Roche G, Lynch B, Ryan S, Goodman S. “Profound neurological presentation resulting from homozygosity for a mild glutaryl-CoA dehydrogenase mutation with a minimal biochemical phenotype”, J Inherit Metab Dis. 2003;26(1):72-4.

56. Ullrich K, Flott-Rahmel B, Schluff P, Musshoff U, Das A, Locke T, Steinfeld R, Christensen E, Jakobs C, Ludolph A, Neu A, Roper R. “Glutaric aciduria type I: Pathomechanisms of neurodegeneration”, J Inher Metab Dis 1999; 22: 392-403.

57. Zschocke J, Quak E, Guldberg P, Hoffmann GF. “Mutation analysis in glutaric aciduria type I”, J Med Genet 2000; 37: 177-181.

58. http://oregon.gov/DHS/ph/nbs/docs/gai.pdf

 

(Přeloženo a upraveno s laskavým svolením New England Consortium of Metabolic Programs a State of Oregon Department of Human Services, USA)

-ek-