Deficit karnitinpalmytoyltransferázy II (CPT II)
Základní informace a praktické pokyny
Nález při novorozeneckém screeningu: snížený volný karnitin, zvýšený C16, C18:1 a zvýšený poměr C16/C2
Vyhledávaná nemoc: deficit karnitinpalmitoyltransferázy II
Diferenciální diagnóza: deficit karnitinpalmytoyltransferázy II (CPT II), deficit karnitin/acylkarnitin translokázy (CACT)
Popis stavu: Při deficitu CPT II nejsou v mitochondrii dlouhé acylkarnitiny esterifikovány na acyl-CoA, který vstupuje do spirály beta-oxidace mastných kyselin. Proto organizmus není schopen reagovat na zvýšenou potřebu tvorby energie z mastných kyselin při hladovění nebo zvýšených energetických nárocích (horečka, stres). Novorozenecká forma deficitu CPT2 je navíc provázena některými vrozenými vývojovými vadami.
Postup při pozitivním nálezu – podezření na CPT II různě vysoké podle hladiny karnitinu a acylkarnitinů
- Kontaktujte rodinu, sdělte výsledek novorozeneckého screeningu.
- Vyšetřete stav novorozence (pátrejte po hepatomegalii, kardiomyopatii s poruchami rytmu; neketotické hypoglykémii, laboratorních známkách svalového postižení, multiorgánovém postižení, renálních cystách, předchozích náhlých úmrtích u sourozenců).
- Sdělte nálezy u pacienta centru pro novorozenecký screening, které Vás kontaktovalo a zajistěte včasné potvrzující/diagnostické testy při hospitalizace dle doporučení screeningové laboratoře.
- Zajistěte urgentní léčbu pomocí kapací infuze i.v. glukózy, pokud je dítě symptomatické nebo je přítomna hypoglykémie.
Potvrzení diagnózy: Analýza acylkarnitinů v suché krevní kapce (kp, = v krvi) prokáže zvýšenou hladinu C16 a/nebo C18:1. Analýza organických kyselin v moči může prokázat zvýšený laktát a nález dikarboxylové acidurie, nález však může být i zcela bez odchylek.
Klinická prognóza: V novorozenecké formě deficitu CPT2 novorozenec trpí výraznou neketotickou hypoglykémií, kardiomyopatií se srdeční arytmií, hepatopatií s elevací JT i CK, často dochází k náhlému úmrtí (SIDS). Mohou být přítomny renální cysty, multiorgánové postižení, faciální dysmorfie. Tito novorozenci jen zřídka přežívají. Formy s pozdější manifestací probíhají pod obrazem Reye-like syndromu, s kardiomyopatií s valovým postižením. Formy onemocnění s počátkem příznaků v adolescenci a dospělosti mají výhradně projevy svalové slabosti s intolerancí fyzické zátěže s atikami rhabdomyolýzy. Deficit translokázy (CACT) se projevuje podobně jako novorozenecká forma deficitu CPT2.
Informování rodiny (formou otázek a odpovědí pro rodiče)
1. Co je deficit CPT2?
Deficit CPT2, známý též jako deficit karnitinpalmitoyltransferázy 2 je porucha ve zpracování mastných kyselin. Je způsobena nedostatečnou činností přenašeče mastných kyselin uvnitř buněk. To má za následek zhoršené proměňování tuků na palivo využitelné pro lidské tělo. Stává se velmi závažnou především při zvýšené svalové námaze nebo tehdy, kdy se při hladovění nebo zvýšené potřebě energie v době nemoci či operací v těle sníží zásoby cukru (glukózy) a pacient není schopen zpracovávat tuky.
2. Jak a kdy můžeme zjistit, jestli naše dítě má deficit CPT2?
Pokud výsledek novorozeneckého screeningu vašeho dítěte ukázal vysokou hladinu C16 a C18:1 je pravděpodobné, že vaše dítě má deficit CPT2. Pokud byla hladina pouze mírně zvýšená, vaše dítě může mít deficit CPT2 nebo může jít o falešně pozitivní výsledek. Screeningové vyšetření se bude opakovat a budou uskutečněny další testy, aby se zjistilo, jestli vaše dítě má nebo nemá deficit CPT2. Výsledky těchto testů budou k dispozici do dvou až třech dnů. V závislosti na těchto výsledcích může trvat rozdílnou dobu, než se diagnóza potvrdí definitivně. Potvrzení diagnózy není možné pouze v ojedinělých případech.
3. Jak získalo mé dítě deficit CPT2?
Deficit CPT2 je autozomálně recesivní dědičná nemoc. Pokud má vaše dítě CPT2, zdědilo vlohu pro nemoc jak od matky, tak od otce. Oba z rodičů jsou nositeli této vlohy pro nemoc, u nich samotných se onemocnění neprojevuje.
4. Co to znamená pro mé dítě?
Pokud vaše dítě má deficit CPT2, musí být krmeno pravidelně, dodržovat dietu bohatou na sacharidy a se sníženým množstvím tuků a nesmí vynechat žádné jídlo. Triglycerid se středně dlouhým řetězcem (MCT olej) jako doplněk výživy dodávají tukovou energii nezávisle na dysfunkci přenašeče CPT2. Pokud dítě onemocní, bude pravděpodobně potřebné v raném stádiu nemoci (tj. kdy ještě není plně rozvinutá), dodat dítěti větší příděl energie ve formě glukózy přidané do jídla nebo v případě potřeby pomocí nitrožilní infuze.
5. Jak vypadá léčba? Funguje? Je dieta náročná na přípravu/nákladná?
Deficit CPT2 se obvykle léčí pomocí předepsané stravy/diety se zvýšeným množstvím sacharidů a sníženým množstvím tuků, která se menšímu dítěti podává v přesně stanovených intervalech ve dne i v noci, u starších dětí a v dospělosti se frekvence noční stravy upravuje dle potřeby. V některých případech se v prvním období života podává výživa pomocí nosní sondy. Jelikož dieta je v zásadě běžná, neměla by znamenat zvýšenou finanční zátěž. Nicméně vstávání a buzení dítěte zpočátku každé čtyři hodiny může časem fyzicky vyčerpávat. Pokud je to možné, pokuste se vyčerpání předejít a zajistit si podporu u svého partnera nebo jiných příbuzných, kteří vám péči o dítě pomohou usnadnit.
6. Co mé ostatní/budoucí děti?
Jelikož deficit CPT2 je dědičné onemocnění je nezbytné nechat vyšetřit vaše ostatní děti. U dalších dětí, které mají stejného otce a matku jako postižené dítě, je riziko této nemoci 1/4 (25%). Vaše ostatní děti mohou vypadat zdravě a přesto mít tuto poruchu. Pokud mají deficit CPT2, úspěšně zdolané nemoci v minulosti nejsou zárukou toho, že některá z dalších běžných nemocí (jako jsou např. infekty horních cest dýchacích) nebude mít vážné důsledky. Pokud vaše ostatní děti nebyly vyšetřené novorozeneckým screeningem, měly by rovněž absolvovat diagnostické testy.
Protože existuje riziko 25% v každém dalším těhotenství, že se narodí dítě s deficitem CPT2, je důležité informovat vašeho porodníka a pediatra, že máte dítě s deficitem CPT2, pokud plánujete další těhotenství, aby s vámi mohli prodiskutovat možnosti vyšetření plodu v časných fázích těhotenství (tzv. prenatální diagnostika).
Podrobnější informace o nemoci
(MYOPATHY WITH DEFICIENCY OF CARNITINE PALMITOYLTRANSFERASE II; CPT II DEFICIENCY, MYOPATHIC; HYPOGLYCEMIA, HYPOKETOTIC, WITH DEFICIENCY OF CARNITINE PALMITOYLTRANSFERASE II; CPT DEFICIENCY, HEPATIC, TYPE II)
Klasifikace: transportní porucha beta-oxidace dlouhých mastných kyselin
Dědičnost: Autozomálně recesivní
Incidence: neznámá
Etnicita: neznámá
Gen & Lokalizace: gen pro CPT2 - 1q32
Prevalentní mutace: Varianta s nástupem v dospělosti má mutaci S113L v 60%, ostatní formy jsou bez prevalentních mutací.
Genetické informace: *600650; *600649; #255110
Informace o onemocnění
Nástup symptomů: V klasické dospělé formě je nástup obvykle mezi 15 a 30 lety, avšak může být časnější, 80% postižených jsou muži. Ostatní formy mají nástup v novorozeneckém nebo časném dětském věku.
Symptomy: Klasická adultní forma se prezentuje epizodickou svalovou slabostí s myalgíí a myoglobinurií, které jsou obvykle vyprovokované zvýšenou námahou, hladověním, infekcí, stresem nebo prochladnutím. Střádání tuků ve svalu je nalézáno u 20% pacientů. Permanentní svalová slabost je raritní, je však možná zejména v proximálním svalstvu. Renální selhání z myoglobinurie se může vyskytnout u čtvrtiny pacientů. Úmrtí může být způsobeno renálním selháním nebo respirační insuficiencí pokud je při akutní atace postiženo dýchací svalstvo. Mezi epizodami rhabdomyolýzy může být CK zcela normální. Koncentrace volného karnitinu je obvykle v referenčním rozmezí. Srdce není postiženo.
Infantilní forma, se srdečním a jaterním postižením je vzácná, jsou popsány jen ojedinělé případy. Mezi symptomy patří ataky Reye-like syndromu (hepatocerebrorenální selhání) s hypoketotickou hypoglykémií na lačno, hepatomegalií s hepatopatií, kardiomyopatií s dysrytmií, postižením kosterního svalstva s významnou steatózou. Celý stav může vyústit v křeče a kóma, U pacientů s neonatální formou dominuje jaterní a srdeční postižení s arytmií a vysokou úmrtností. Častý je SIDS. Může být přítomna faciální dysmorfie a multioránové postižení s renálními cystami, kataraktou a neuronálními migračními defekty, včetně dysplázie mozku a/nebo intracerebrálních kalcifikací. Pacienti s novorozeneckou formou obvykle umírají během prvního měsíce života, i když někteří mohou přežívat při včasném stanovení diagnózy a intenzivní léčbě.
Fyzikální vyšetření: Multiorgánové postižení u neonatální formy, porucha PMV v důsledku opakovaných hypoglykémií u infantilní formy, známky zejména proximální svalové slabosti u adultních forem.
Léčba: Je třeba zabránit hladovění. Intravenosně kapací infuze tekutin s ionty a vysokým obsahem glukózy při nemoci či jiné zátěži organizmu, při hypoglykémii nebo atace rhabdomyolýzy s myoglobinurii. Dieta vysoký příjmem sacharidů obohacených škroby (65 – 75% celkového energetického příjmu) a nízkým obsahem tuků (20-25%: z toho 10% LCT, suplementovaná MCT oleji jako přísun mastných kyselin pro beta-oxidaci pod enzymatickým blokem, 1-4% EFA), proteiny tvoří 8-10% celkového denního energetického příjmu. Suplementace karnitinem je kontroverzní, může zvýšit koncentraci acylkarnitinů s dlouhým řetězcem, které mohou způsobit srdeční arytmii.
Průběh onemocnění bez léčby: Většina pacientů s klasickou adultní formou přežívá, i když epizody rekurentní rhabdomyolýzy s myoglobinurií mohou vést bez adekvátní léčby k renálnímu selhání a výjimečně vyústit v úmrtí.
Průběh onemocnění s léčbou: Cílem je předcházet myoglobinurii a extrémní svalové námaze u klasické formy. Prognóza pacientů s neonatální formou je špatná a s pozdním záchytem infantilní formy je nejistá. Otázka, zda včasné zjištění diagnózy a léčba budou mít příznivý vliv na prognózu onemocnění u časných forem CPT II, bude zodpovězena až po vyhodnocení velikého množství sběrných dat od pacientů zachycených novorozeneckým screeningem.
Metabolické informace
Enzym a lokalizace: Karnitinpalmitoyltransferáza II katalyzuje poslední krok karnitin-dependentního vstupu aktivovaných mastných kyselin s dlouhým řetězcem do mitochondrie. Defekt je v přeměně acylkarnitinů s dlouhým řetězcem na jejich odpovídající acyl-koenzymy A při vstupu do spirály beta-oxidace mastných kyselin v mitochondrii. Výsledkem je akumulace acylkarnitinů o dlouhých řetězcích v mitochondriální matrix.
MS/MS profil:
- C0 (volný karnitin) - snížen
- C16 (palmitoyl karnitin) - zvýšený
- C18:1 (linoleoyl karnitin) - zvýšený
- C16/C2 nebo C18/C2 – zvýšený
Cut off hodnoty: dle laboratoře
Prenatální diagnostika: možná enzymovou a /nebo DNA analýzou (v rodinách se znalostí genotypu u probanda) v CVS nebo amniocytech.
Další informace: Může být přítomna termolabilita mutantních enzymů u adultních forem, která vysvětluje epizody vyvolané horečnatým onemocněním. Některé studie zkoumaly protektivní efekt estrogenu na enzymovou funkci, která může být efektivní u mírnějších forem nemoci.
Literatura:
1. Albers S, Marsden D, Quackenbush E, Stark AR, Levy HL, Irons M. “Detection of neonatal carnitine palmitoyltransferase II deficiency by expanded newborn screening with tandem mass spectrometry”, Pediatrics 2001 Jun;107(6):E103.
2. Angelini C, Trevisan C, Isaya G, Pegolo G, Vergani L. “Clinical varieties of carnitine and carnitine palmitoyltransferase deficiency”, Clin Biochem. 1987 Feb;20(1):1-7.
3. Bartlett K, Eaton S. “Mitochondrial beta-oxidation”, Eur J Biochem. 2004 Feb;271(3):462-9.
4. Boles RG, Buck EA, Blitzer MG, Platt MS, Cowan TM, Martin SK, Yoon H, Madsen JA, Reyes-Mugica M, Rinaldo P. “Retrospective biochemical screening of fatty acid oxidation disorders in postmortem livers of 418 cases of sudden death in the first year of life”, J Pediatr 1998;132(6):924-33.
5. Bonnet D, de Lonlay P, Gautier I, Rustin P, Rotig A, Kachaner J, Acar P, LeBidois J, Munnich A, Sidi D. “Efficiency of metabolic screening in childhood cardiomyopathies”, Eur Heart J 1998; 19(5): 790-793.
6. Bonnefont JP, Demaugre F, Prip-Buus C, Saudubray JM, Brivet M, Abadi N, Thuillier L. “Carnitine palmitoyltransferase deficiencies”, Mol Genet Metab 1999 Dec;68(4):424-40.
7. Bonnet D, Martin D, deLonlay P, Villain E, Jouvet P, Rabier D, Brivet M, Saudubray JM. “Arrhythmias and Conduction Defects as Presenting Symptoms of Fatty Acid Oxidation Disorders in Children”, Circulation 1999; 100(22): 2248-2253.
8. Brivet M, Boutron A, Slama A, Costa C, Thuillier L, Demaugre F, Rabier D, Saudubray JM, Bonnefont JP. “Defects in activation and transport of fatty acids”, J Inherit Metab Dis 1999 Jun;22(4):428-41.
9. Demaugre F, Bonnefont JP, Mitchell G, Nguyen-Hoang N, Pelet A, Rimoldi M, Di Donato S, Saudubray JM. “Hepatic and muscular presentations of carnitine palmitoyl transferase deficiency: two distinct entities”, Pediatr Res. 1988 Sep;24(3):308-11.
10. Deschauer M, Chrzanowska-Lightowlers ZM, Biekmann E, Pourfarzam M, Taylor RW, Turnbull DM, Zierz S. “A splice junction mutation in muscle carnitine palmitoyltransferase II deficiency”, Mol Genet Metab. 2003 Jun;79(2):124-8.
11. Djouadi F, Bonnefont JP, Thuillier L, Droin V, Khadom N, Munnich A, Bastin J. “Correction of fatty acid oxidation in carnitine palmitoyl transferase 2-deficient cultured skin fibroblasts by bezafibrate”, Pediatr Res. 2003 Oct;54(4):446-51. Epub 2003 Jul 02.
12. Elpeleg ON, Hammerman C, Saada A, Shaag A, Golzand E, Hochner-Celnikier D, Berger I, Nadjari M. “Antenatal presentation of carnitine palmitoyltransferase II deficiency”, Am J Med Genet 2001 Aug 1;102(2):183-7.
13. Deschauer M, Wieser T, Schroder R, Zierz S. “A novel nonsense mutation (515del4) in muscle carnitine palmitoyltransferase II deficiency”, Mol Genet Metab 2002 Feb;75(2):181-5.
14. DiMauro S, DiMauro PM. “Muscle carnitine palmitoyltransferase deficiency and myoglobinuria”, Science 1973 Nov 20;182(115):929-31.
15. Fontaine M, Briand G, Largilliere C, Degand P, Divry P, Vianey-Saban C, Mousson B, Vamecq J. “Metabolic studies in a patient with severe carnitine palmitoyltransferase type II deficiency”, Clin Chim Acta 1998 May 25;273(2):161-70.
16. Gempel K, Kiechl S, Hofmann S, Lochmuller H, Kiechl-Kohlendorfer U, Willeit J, Sperl W, Rettinger A, Bieger I, Pongratz D, Gerbitz KD, Bauer MF. “Screening for carnitine palmitoyltransferase II deficiency by tandem mass spectrometry”, J Inherit Metab Dis 2002 Feb;25(1):17-27.
17. Gempel K, Kottlors M, Jaksch M, Gerbitz KD, Bauer MF. “Adult carnitine palmitoyltransferase II deficiency: detection of characteristic carnitine esters in serum by tandem mass spectrometry”, J Inherit Metab Dis 1999 Dec;22(8):941-2.
18. Gempel K, von Praun C, Baumkotter J, Lehnert W, Ensenauer R, Gerbitz KD, Bauer MF. “'Adult' form of muscular carnitine palmitoyltransferase II deficiency: manifestation in a 2-year-old child”, Eur J Pediatr 2001 Sep;160(9):548-51.
19. Gieron MA, Korthals JK. “Carnitine palmityltransferase deficiency with permanent weakness”, Pediatr Neurol 1987 Jan-Feb;3(1):51-3.
20. Gregersen N, Andresen BS, Bross P. “Prevalent mutations in fatty acid oxidation disorders: diagnostic considerations”, Eur J Pediatr 2000 Dec;159 Suppl 3:S213-8.
21. Guertl B, Noehammer C, Hoefler G. “Metabolic cardiomyopathies”, Int J Exp Pathol 2000; 81(6): 349-372.
22. Haap M, Thamer C, Machann J, Tschritter O, Loblein K, Kellerer M, Schick F, Jacob S, Haring HU, Stumvoll M. “Metabolic characterization of a woman homozygous for the Ser113Leu missense mutation in carnitine palmitoyl transferase II”, J Clin Endocrinol Metab 2002 May;87(5):2139-43.
23. Handig I, Dams E, Taroni F, Van Laere S, de Barsy T, Willems P J. “Inheritance of the S113L mutation within an inbred family with carnitine palmitoyltransferase enzyme deficiency”, Hum Genet 1996 Mar;97(3):291-3.
24. Hargreaves IP, Heales SJ, Olpin SE, Morgan-Ughes JA, Land JM. “The diagnosis of carnitine palmitoyltransferase II deficiency is now possible in small skeletal muscle biopsies”, J Inherit Metab Dis 2000 Jun;23(4):352-4.
25. Hostetler KY, Hoppel CL, Romine JS, Sipe JC, Gross SR, Higginbottom PA. “Partial deficiency of muscle carnitine palmitoyltransferase with normal ketone production”, N Engl J Med 1978 Mar 9;298(10):553-7.
26. Hug G, Bove KE, Soukup S. “Profound carnitine palmitoyltransferase II deficiency”, J Pediatr. 1994 Jan;124(1):159-61.
27. Hurvitz H, Klar A, Korn-Lubetzki I, Wanders RJ, Elpeleg ON. “Muscular carnitine palmitoyltransferase II deficiency in infancy”, Pediatr Neurol 2000 Feb;22(2):148-50.
28. Kaufmann P, el-Schahawi M, DiMauro S. “Carnitine palmitoyltransferase II deficiency: diagnosis by molecular analysis of blood”, Mol Cell Biochem 1997 Sep;174(1-2):237-9.,
29. Kelly KJ, Garland JS, Tang TT, Shug AL, Chusid MJ. “Fatal rhabdomyolysis following influenza infection in a girl with familial carnitine palmityltransferase deficiency”, Pediatrics 1989 Aug;84(2):312-6.
30. Kerner J, Hoppel C. “Genetic Disorders of Carnitine Metabolism and Their Nutritional Management”, Ann Rev Nutr 1998; 18: 179-206.
31. Kottlors M, Jaksch M, Ketelsen UP, Weiner S, Glocker FX, Lucking CH. “Valproic acid triggers acute rhabdomyolysis in a patient with carnitine palmitoyltransferase type II deficiency”, Neuromuscul Disord 2001 Nov;11(8):757-9.
32. Land JM, Mistry S, Squier M, Hope P, Ghadiminejad I, Orford M, Saggerson D. “Neonatal carnitine palmitoyltransferase-2 deficiency: a case presenting with myopathy”, Neuromuscul Disord 1995 Mar;5(2):129-37.
33. Martin MA, Gomez MA, Guillen F, Bornstein B, Campos Y, Rubio JC, de la Calzada CS, Arenas J. “Myocardial carnitine and carnitine palmitoyltransferase deficiencies in patients with severe heart failure”, Biochim Biophys Acta 2000 Nov 15;1502(3):330-6.
34. Martin MA, Rubio JC, De Bustos F, Del Hoyo P, Campos Y, Garcia A, Bornstein B, Cabello A, Arenas J. “Molecular analysis in Spanish patients with muscle carnitine palmitoyltransferase deficiency”, Muscle Nerve 1999 Jul;22(7):941-3.
35. Martin MA, Rubio JC, del Hoyo P, Garcia A, Bustos F, Campos Y, Cabello A, Culebras JM, Arenas J. “Identification of novel mutations in Spanish patients with muscle carnitine palmitoyltransferase II deficiency”, Hum Mutat 2000 Jun;15(6):579-80.
36. Millington DS. “Interpretation and follow-up of abnormal newborn screening results from MS/MS”, 2004 Newborn Screening & Genetics Testing Symposium, May 3, 2004, Atlanta, GA
37. Morris AA, Leonard JV. “Early recognition of metabolic decompensation”, Arch Dis Child. 1997 Jun;76(6):555-6.
38. Morris AA, Turnbull DM. “Fatty acid oxidation defects in muscle”, Curr Opin Neurol. 1998 Oct;11(5):485-90.
39. North KN, Hoppel CL, De Girolami U, Kozakewich HP, Korson MS. “Lethal neonatal deficiency of carnitine palmitoyltransferase II associated with dysgenesis of the brain and kidneys”, J Pediatr 1995 Sep;127(3):414-20.
40. Olpin SE, Afifi A, Clark S, Manning NJ, Bonham JR, Dalton A, Leonard JV, Land JM, Andresen BS, Morris AA, Muntoni F, Turnbull D, Pourfarzam M, Rahman S, Pollitt RJ. “Mutation and biochemical analysis in carnitine palmitoyltransferase type II (CPT II) deficiency”, J Inherit Metab Dis. 2003;26(6):543-57.
41. OMIM- Online Mendelian Inheritance in Man; CARNITINE PALMITOYLTRANSFERASE II; CPT2- *600650
42. OMIM- Online Mendelian Inheritance in Man; HYPOGLYCEMIA, HYPOKETOTIC, WITH DEFICIENCY OF CARNITINE PALMITOYLTRANSFERASE II- *600649
43. OMIM- Online Mendelian Inheritance in Man; MYOPATHY WITH DEFICIENCY OF CARNITINE PALMITOYLTRANSFERASE II- #255110
44. Orngreen MC, Olsen DB, Vissing J. “Exercise tolerance in carnitine palmitoyltransferase II deficiency with IV and oral glucose”, Neurology 2002 Oct 8;59(7):1046-51.
45. Pierce MR, Pridjian G, Morrison S, Pickoff AS. “Fatal carnitine palmitoyltransferase II deficiency in a newborn: new phenotypic features”, Clin Pediatr (Phila) 1999 Jan;38(1):13-20.
46. Ratliff NB, Harris KM, Smith SA, Tankh-Johnson M, Gornick CC, Maron BJ. “Cardiac arrest in a young marathon runner”, Lancet 2002 Aug 17;360(9332):542.
47. Rettinger A, Gempel K, Hofmann S, Gerbitz KD, Bauer MF. “Tandem mass spectrometric assay for the determination of carnitine palmitoyltransferase II activity in muscle tissue”, Anal Biochem 2002 Mar 15;302(2):246-51.
48. Rinaldo P, Matern D, Bennett MJ. “Fatty Acid Oxidation Disorders”, Annu Rev Physiol 2002; 64: 477-502.
49. Roe CR, Ding J. Mitochondrial fatty acid oxidation disorders. In: C. Scriver, A.L. Beaudet, W. Sly and D. Valle, Editors, The Metabolic and Molecular Basis of Inherited Disease (eighth ed.), McGraw-Hill, New York (2001), pp. 2297–2326.
50. Ross NS, Hoppel CL. “Partial muscle carnitine palmitoyltransferase-A deficiency. Rhabdomyolysis associated with transiently decreased muscle carnitine content after ibuprofen therapy”, JAMA 1987 Jan 2;257(1):62-5.
51. Schaefer J, Jackson S, Taroni F, Swift P, Turnbull DM. “Characterisation of carnitine palmitoyltransferases in patients with a carnitine palmitoyltransferase deficiency: implications for diagnosis and therapy”, J Neurol Neurosurg Psychiatry 1997 Feb;62(2):169-76.
52. Scholte HR, Hulsmann WC, Luyt-Houwen IE, Stinis JT, Jennekens FG. “Carnitine palmitoyltransferase deficiencies”, Biochem Soc Trans 1985 Aug;13(4):643-5.
53. Scholte HR, Jennekens FG. “Carnitine palmitoyltransferase I and II”, Neurology. 1988 Oct;38(10):1659-60.
54. Sharma R, Perszyk AA, Marangi D, Monteiro C, Raja S. “Lethal neonatal carnitine palmitoyltransferase II deficiency: an unusual presentation of a rare disorder”, Am J Perinatol. 2003 Jan;20(1):25-32.
55. Smail D, Gambino L, Boles C, Vladutiu GD. “Rapid, cost-effective gene mutation screening for carnitine palmitoyltransferase II deficiency using whole blood on filter paper”, Clin Chem 1999 Nov;45(11):2035-8.
56. Smeets RJ, Smeitink JA, Semmekrot BA, Scholte HR, Wanders RJ, Van Den Heuvel LP. “A novel splice site mutation in neonatal carnitine palmitoyl transferase II deficiency”, J Hum Genet 2003;48(1):8-13.
57. Smolle KH, Kaufmann P, Gasser R. “Recurrent rhabdomyolysis and acute respiratory failure due to carnitine palmityltransferase deficiency”, Intensive Care Med 2001 Jul;27(7):1235.
58. Stanley CA. “Dissecting the spectrum of fatty acid oxidation disorders”, J Pediatr 1998 Mar;132(3 Pt 1):384-6.
59. Taggart RT, Smail D, Apolito C, Vladutiu GD. “Novel mutations associated with carnitine palmitoyltransferase II deficiency”, Hum Mutat 1999;13(3):210-20.
60. Tamaoki Y, Kimura M, Hasegawa Y, Iga M, Inoue M, Yamaguchi S. “A survey of Japanese patients with mitochondrial fatty acid β-oxidation and related disorders as detected from 1985 to 2000”, Brain Dev 2002; 24: 675-680.
61. Thuillier L, Rostane H, Droin V, Demaugre F, Brivet M, Kadhom N, Prip-Buus C, Gobin S, Saudubray JM, Bonnefont JP. “Correlation between genotype, metabolic data, and clinical presentation in carnitine palmitoyltransferase 2 (CPT2) deficiency”, Hum Mutat 2003 May;21(5):493-501.
62. Thuillier L, Sevin C, Demaugre F, Brivet M, Rabier D, Droin V, Aupetit J, Abadi N, Kamoun P, Saudubray JM, Bonnefont JP. “Genotype/phenotype correlation in carnitine palmitoyl transferase II deficiency: lessons from a compound heterozygous patient”, Neuromuscul Disord 2000 Mar;10(3):200-5.
63. van der Leij FR, Huijkman NC, Boomsma C, Kuipers JR, Bartelds B. “Genomics of the human carnitine acyltransferase genes”, Mol Genet Metab 2000 Sep-Oct;71(1-2):139-53.
64. Ventura FV, Costa CG, IJlst L, Dorland L, Duran M, Jakobs C, de Almeida IT, Wanders RJ. “Broad specificity of carnitine palmitoyltransferase II towards long-chain acyl-CoA beta-oxidation intermediates and its practical approach to the synthesis of various long-chain acylcarnitines”, J Inherit Metab Dis 1997 Jul;20(3):423-6.
65. Vladutiu GD. “Biochemical and molecular correlations in carnitine palmitoyltransferase II deficiency”, Muscle Nerve 1999 Jul;22(7):949-51.
66. Vladutiu GD. “Complex phenotypes in metabolic muscle diseases”, Muscle Nerve 2000 Aug;23(8):1157-9.
67. Vladutiu GD, Bennett MJ, Fisher NM, Smail D, Boriack R, Leddy J, Pendergast DR. “Phenotypic variability among first-degree relatives with carnitine palmitoyltransferase II deficiency”, Muscle Nerve 2002 Oct;26(4):492-8.
68. Vladutiu GD, Bennett MJ, Smail D, Wong LJ, Taggart RT, Lindsley HB. “A variable myopathy associated with heterozygosity for the R503C mutation in the carnitine palmitoyltransferase II gene”, Mol Genet Metab 2000 Jun;70(2):134-41.
69. Vladutiu GD, Quackenbush EJ, Hainline BE, Albers S, Smail DS, Bennett MJ. “Lethal neonatal and severe late infantile forms of carnitine palmitoyltransferase II deficiency associated with compound heterozygosity for different protein truncation mutations”, J Pediatr 2002 Nov;141(5):734-6.
70. Wataya K, Akanuma J, Cavadini P, Aoki Y, Kure S, Invernizzi F, Yoshida I, Kira J, Taroni F, Matsubara Y, Narisawa K. “Two CPT2 mutations in three Japanese patients with carnitine palmitoyltransferase II deficiency: functional analysis and association with polymorphic haplotypes and two clinical phenotypes”, Hum Mutat 1998;11(5):377-86.
71. Wieser T, Deschauer M, Olek K, Hermann T, Zierz S. “Carnitine palmitoyltransferase II deficiency: Molecular and biochemical analysis of 32 patients”, Neurology 2003 Apr 22;60(8):1351-3.
72. Yamamoto S, Abe H, Kohgo T, Ogawa A, Ohtake A, Hayashibe H, Sakuraba H, Suzuki Y, Aramaki S, Takayanagi M, Hasegawa S, Niimi H. “Two novel gene mutations (Glu174-->Lys, Phe383-->Tyr) causing the "hepatic" form of carnitine palmitoyltransferase II deficiency”, Hum Genet 1996 Jul;98(1):116-8.
73. Yang BZ, Ding JH, Roe D, Dewese T, Day DW, Roe CR. “A novel mutation identified in carnitine palmitoyltransferase II deficiency”, Mol Genet Metab 1998 Feb;63(2):110-5.
74. Yang BZ, Ding JH, Dewese T, Roe D, He G, Wilkinson J, Day DW, Demaugre F, Rabier D, Brivet M, Roe C. “Identification of four novel mutations in patients with carnitine palmitoyltransferase II (CPT II) deficiency”, Mol Genet Metab 1998 Aug;64(4):229-36.
75. http://oregon.gov/DHS/ph/nbs/docs/cpt1.pdf
(Přeloženo a upraveno s laskavým svolením New England Consortium of Metabolic Programs a State of Oregon Department of Human Services, USA)
-eh-