Deficit Acyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem (VLCAD)
Základní informace a praktické pokyny
Nález při novorozeneckém screeningu: zvýšená koncentrace tetradecenoylkarnitinu (C14:1) a zvýšený poměr C14:1/C2
Vyhledávaná nemoc: deficit VLCAD
Diferenciální diagnóza: Deficit Acyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem (VLCAD)
Popis stavu: Deficit VLCAD je poruchou beta-oxidace velmi dlouhých mastných kyselin (BOX MK). BOX MK nastupuje během delšího hladovění a/nebo období zvýšených energetických nároků (horečka, stres), kdy se vyčerpají zásoby glykogenu a produkce energie je z větší části závislá na metabolismu tuků. Při defektech BOX MK dochází k nahromadění mastných kyselin a jejich potenciálně toxických derivátů z důvodu poruchy v jednom z mitochondriálních enzymů potřebných pro BOX MK a k nedostatečné tvorbě náhradních zdrojů energie.
Postup při pozitivním nálezu – podezření na VLCAD různě vysoké podle hladiny tetradecenoylkarnitinu
- Kontaktujte rodinu, sdělte výsledek novorozeneckého screeningu.
- Vyšetřete novorozence (pátrejte po projevech nemoci, jako jsou odmítání stravy, letargie, hypotonie, hepatomegalie, arytmie, příznaky srdeční dekompenzace; vyšetřete glykémii, jaterní testy včetně CK). Je-li přítomen některý z příznaků nebo je-li dítě jinak nemocné s omezeným příjmem p.o., zahajte okamžitou léčbu pomocí i.v. glukózy.
- Sdělte nálezy u pacienta centru pro novorozenecký screening, které Vás kontaktovalo a zajistěte včasnou . hospitalizaci dle doporučení screeningové laboratoře.
- Poučte rodinu o příznacích hypoglykémie a o nutnosti zabránit hladovění dítěte. I při mírně probíhajícím jiném běžném onemocnění je nutná neodkladná léčba pomocí i. v. glukózy.
Potvrzení diagnózy: Analýza acylkarnitinů v suché krevní kapce (kp, = v krvi) metodou tandemové hmotnostní spektrometrie (MS/MS) prokáže zvýšenou hladinu C14:1 acylkarnitinu (a mírné zvýšení jiných acylkarnitinů s dlouhým řetězcem). Diagnóza je potvrzena analýzou mutací v genu pro VLCAD a dalšími biochemickými testy.
Klinická prognóza: Deficit VLCAD může mít akutní projevy a je spojován s vysokou úmrtností, pokud není včas léčen, vyskytují se ale i případy s mírnějším průběhem. Mezi projevy kritického deficitu VLCAD u novorozence patří kardiomyopatie a arytmie, hepatopatie, rhabdomyolýza a náhlé úmrtí. Léčba je možná.
Informování rodiny (formou otázek a odpovědí)
1. Co je deficit VLCAD?
Deficit VLCAD, známý též jako deficit acyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem je porucha ve zpracování mastných kyselin. Je způsobena sníženou činností jednoho z enzymů odpovědných za proměňování tuků na energii využitelnou pro lidské tělo. Stává se velmi závažnou v okamžiku, kdy se při hladovění nebo zvýšené potřebě energie v době nemoci či operací v těle sníží zásoby cukru (glukózy) a pacient není schopen zpracovávat tuky.
2. Jak a kdy můžeme zjistit, jestli naše dítě má deficit VLCAD?
Pokud výsledek novorozeneckého screeningu vašeho dítěte ukázal výrazně zvýšenou hladinu C14:1 je pravděpodobné, že vaše dítě má deficit VLCAD. Pokud byl výsledek jen lehce zvýšený, vaše dítě může mít deficit VLCAD nebo může jít o falešně pozitivní výsledek. Screeningové vyšetření se bude opakovat a budou uskutečněny další testy, aby se zjistilo, jestli vaše dítě má nebo nemá deficit VLCAD. Výsledky těchto testů budou k dispozici do dvou až třech dnů. V závislosti na těchto výsledcích může trvat rozdílnou dobu, než se diagnóza potvrdí definitivně. Potvrzení diagnózy není možné pouze v ojedinělých případech.
3. Jak získalo mé dítě deficit VLCAD?
Deficit VLCAD je autozomálně recesivní dědičná nemoc. Pokud má vaše dítě VLCAD , zdědilo vlohu pro nemoc jak od matky, tak od otce. Oba z rodičů jsou nositeli této vlohy pro nemoc, u nich samotných se onemocnění neprojevuje.
4. Co to znamená pro mé dítě?
Pokud vaše dítě má deficit VLCAD, musí jíst pravidelně, dodržovat dietu se zvýšeným příjmem sacharidů obohacených škroby a sníženým množstvím tuků a dodáním speciálních tuků (MCT olejů, které obsahují triglyceridy se středně dlouhým řetězcem), přičemž nesmí vynechat žádné jídlo. Některé děti dostávají karnitin, což je pomocný lék, který navazuje nahromaděné toxické metabolity a tak se mohou vyloučit z organismu. Nicméně tato léčba spadá do rozhodnutí lékaře specialisty v oboru dědičných metabolických poruch (DMP). U některých pacientů bude nezbytné omezení zvýšené tělesné námahy. V průběhu běžných onemocnění (respirační infekce, virosy, horečnatá onemocnění, atd.) je pro riziko hypoglykémie nutné zajistit větší příděl energie ve formě glukózy, nejlépe pomocí nitrožilní infuze.
5. Jak vypadá léčba? Funguje? Je dieta náročná na přípravu/nákladná?
Deficit VLCAD se obvykle léčí pomocí předepsané stravy/diety se zvýšeným množstvím sacharidů obohacených škroby a sníženým množstvím tuků s dodáním speciálních tuků v MCT olejích, která se menšímu dítěti podává v přesně stanovených intervalech ve dne i v noci, u starších dětí a v dospělosti se frekvence noční stravy upravuje dle potřeby. Jelikož dieta je v zásadě běžná, neměla by znamenat zvýšenou finanční zátěž. (Nicméně vstávání a buzení u novorozenců a kojenců zpočátku každé čtyři hodiny může být fyzicky náročné.)
6. Co mé ostatní/budoucí děti?
Jelikož deficit VLCAD je dědičné onemocnění je nezbytné nechat vyšetřit vaše ostatní děti. U dalších dětí, které mají stejného otce a matku jako postižené dítě, je riziko této nemoci 25%. Vaše ostatní děti mohou vypadat zdravě a přesto mít tuto poruchu. Pokud mají deficit VLCAD, úspěšně zdolané nemoci v minulosti nejsou zárukou toho, že některá z dalších běžných nemocí (jako jsou např. infekty horních cest dýchacích) nebude mít vážné důsledky. Pokud vaše ostatní děti nebyly vyšetřené novorozeneckým screeningem, měly by rovněž absolvovat diagnostické testy.
Protože existuje riziko 25% v každém dalším těhotenství, že se narodí dítě s deficitem VLCAD, je důležité informovat vašeho porodníka a pediatra, že máte dítě s deficitem LCHAD, pokud plánujete další těhotenství, aby s vámi mohli prodiskutovat možnosti vyšetření plodu v časných fázích těhotenství (tzv. prenatální diagnostika).
Podrobnější informace o nemoci
(VERY LONG-CHAIN ACYL-CoA DEHYDROGENASE DEFICIENCY; VLCAD DEFICIENCY)
Klasifikace: porucha beta-oxidace velmi dlouhých mastných kyselin
Dědičnost: Autozomálně recesivní
Incidence: z průběžných dat novorozeneckého screeningu od 1.10.2009 je 1 : 280 680
Etnická incidence: neznámá
Gen & Lokalizace: ACADVL, VLCAD- 17p13
Prevalentní mutace: neznámá
Genetické informace: OMIM # 201475, * 609575
Informace o onemocnění
Nástup symptomů: variabilní, závislý na fenotypu, v rozmezí od novorozeneckého věku do dospělosti
Symptomy:
Přibližně 50 % se projevuje u novorozenců neketotickou hypoglykemií, jaterní dysfunkcí a kardiomyopatií s maligní arytmií, rhabdomyolýzou- častý je letální průběh onemocnění.
U 33 % se projevuje v kojeneckém či dětském věku Reye-like epizodou (hepatocerebrorenální selhání) s neketotickou hypoglykemií, jaterní dysfunkcí a rhabdomyolýzou, kardiomyopatie nemusí být přítomna. Často bývají zvýšeny: amonémie, laktát a CK.
Přibližně 20% se projevuje v adolescenci a dospělosti myopatií se svalovou únavou, rhabdomyolýzou a myoglobinurií, která je iniciovaná fyzickou zátěží nebo lačněním. Většinou nejsou přítomny hypoglykémie a srdeční potíže.
Fyzické nálezy: Bez specifické dysmorfie. Kardiomyopathie bývá přítomna u novorozeneckých a dětských forem onemocnění.
Léčba: Základ léčby tvoří frekventní strava s vysokým příjmem sacharidů obohacených škroby (65 – 75% celkového energetického příjmu), nízkotuková dieta (20-25%: z toho 10% LCT, 10-15% MCT oleje (triglyceridy se středně dlouhým řetězcem), 1-4% EFA) a přísný zákaz lačnění a dlouhotrvající fyzické zátěže (cvičení). V akutním stavu je potřebný parenterální přívod glukózy a tekutin s ionty. Podávání karnitinu je kontroverzní, protože acylkarnitiny s dlouhým řetězcem mají arythmogenní účinky, a jeho indikace patří výhradně do rozhodnutí lékařů ve specializovaných metabolických centrech. Při průkazu významného karnitinového deficitu se suplementuje karnitin v maximální dávce 75 mg/kg/den (v našich podmínkách podáváme většinou v těchto případech dávku 250 mg/48h pro usnadnění eliminace nahromaděných toxických látek z organismu a prevenci karnitinového deficitu.
Průběh onemocnění bez léčby: Pacienti s novorozeneckou formou onemocnění obvykle umírají během prvního roku života. Pozdější dětská forma s jaterním postižením má také špatnou prognózu, pokud není léčena. Adultní forma může progredovat až do renálního selhání, pokud nejsou adekvátně léčeny ataky rhabdomyolýzy.
Průběh onemocnění s léčbou: Novorozenecká forma onemocnění je obvykle fatální, ačkoliv je popsáno několik případů přežití a úplné úpravy kardiomyopatie při včasném stanovení diagnózy a léčbě. Pacienti s pozdějším nástupem onemocnění přežívají, pokud jsou léčeni odpovídajícím způsobem. Předpokládá se dobrý vývoj u včasně diagnostikovaných pacientů před rozvojem příznaků onemocnění.
Metabolické informace
Enzym a lokalizace: Deficit acyl-CoA dehydrogenasy mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem, zodpovědné za dehydrogenaci acyl-CoA řetězců o délce C14-C20. Toto je první krok v mitochondriální beta-oxidaci mastných kyselin (BOX MK).
MS/MS profil: C14:1 (tetradecenoyl karnitin) – zvýšený
Poměr C14:1/C2 - zvýšený
Cut off hodnoty: dle laboratoře
Prenatální diagnostika: jemožná na úrovni enzymu a /nebo genu při znalosti patogenních mutací v rodině.
Další informace: U myšího modeludeficituVLCAD se vyskytovala arytmie a docházelo k úmrtím i u starších myší. V některých případech může enzymologické a metabolické vyšetření u deficitu VLCAD selhat a to i v případě pacientů se známými mutacemi v genu pro VLCAD.
Literatura:
1. Andresen SB, Olpin S, Kvittingen EA, Augoustides-Savvopoulou P, Lindhout D, Halley DJJ, Vianey-Saban C, Wanders RJA, IJlst L, Schroeder LD, Bolund L, Gregersen N. “DNA-based prenatal diagnosis for very-long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency”, J Inher Metab Dis 1999; 22: 281-285.
2. Andresen BS, Olpin S, Poorthuis BJ, Scholte HR, Vianey-Saban C, Wanders R, Ijlst L, Morris A, Pourfarzam M, Bartlett K Baumgartner ER, deKlerk JB, Schroeder LD, Corydon TJ, Lund H, Winter V, Bross P, Bolund L, Gregersen N. “Clear Correlation of Genotype with Disease Phenotype in Very-Long-Chain Acyl-CoA Dehydrogenase Deficiency”, Am J Hum Genet 1999; 64(2): 479-494.
3. Bartlett K, Eaton S. “Mitochondrial beta-oxidation”, Eur J Biochem. 2004 Feb;271(3):462-9.
4. Bonnet D, Martin D, deLonlay P, Villain E, Jouvet P, Rabier D, Brivet M, Saudubray JM. “Arrhythmias and Conduction Defects as Presenting Symptoms of Fatty Acid Oxidation Disorders in Children”, Circulation 1999; 100(22): 2248-2253.
5. Brown-Harrison MC, Nada MA, Sprecher H, Vianey-Saban C, Farquhar J, Gilladoga AC, Roe CR. “Very Long Chain Acyl-CoA Dehydrogenase Deficiency: Successful Treatment of Acute Cardiomyopathy”, Biochem Molec Med 1996; 58: 59-65.
6. Cairns AP, O'Donoghue PM, Patterson VH, Brown JH. “Very-long-chain acyl-coenzyme A dehydrogenase deficiency- a new cause of myoglobinuric acute renal failure”, Nephrol Dial Transplant 2000; 15(8): 1232-4.
7. Costa CG, Dorland L, Tavares de Almeida I, Jakobs C, Duran m, Poll-The BT. “The effect of fasting, long-chain triglyceride load and carnitine loan on plasma long-chain acylcarnitine levels in mitochondrial very long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency”, J Inherit Metab Dis 1998; 21(4): 391-399.
8. Cox KB, Hamm DA, Millington DS, Matern D, Vockley J, Rinaldo P, Pinkert CA, Rhead WJ, Lindsey JR, Wood PA. “Gestational, pathologic and biochemical differences between very long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency and long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency in the mouse”, Hum Mol Genet 2001; 10(19): 2069-2077.
9. Cox GF, Souri M, Aoyama T, Rockenmacher S, Varvogli L, Rohr F, Hashimotot T, Korson MS. “Reversal of severe hypertrophic cardiomyopathy and excellent neuropsychologic outcome in very-long-chain acyl-coenzyme A dehydrogenase deficiency”, J Pediatr 1998; 133(2): 247-253.
10. Doi T, Abo W, Tateno m, Hayashi K, Hori T, Nakada T, Fukao T, Takahashi Y, Terada N. “Milder childhood form of very long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency in a 6-year-old Japanese boy”, Eur J Pediatr 2000; 159(12): 908-911.
11. Fukao, T, Watanabe H, Orii KE, Takahashi Y, Hirano A, Kondo T, Yamaguchi S, Aoyama T, Kondo N. “Myopathic Form of Very-Long Chain Acyl-CoA Dehydrogenase Deficiency: Evidence for Temperature-Sensitive Mild Mutations in Both Mutant Alleles in a Japanese Girl”, Ped Res 2001; 49(2): 227-231.
12. Giak SK, Carpenter K, Hammond J, Christodoulou J, Wilcken B. “Quantitative fibroblast acylcarnitine profiles in mitochondrial fatty acid beta-oxidation defects: phenotype/metabolite correlations” Mol Genet Metab 2002; 76 (4): 327
13. Gregersen N, Andresen BS, Corydon MJ, Corydon TJ, Olsen RK, Bolund L, Bross P. “Mutation analysis in mitochondrial fatty acid oxidation defects: Exemplified by acyl-CoA dehydrogenase deficiencies, with special focus on genotype-phenotype relationship” Hum Mutat 2001; 18 (3): 169-189.
14. Gregersen N, Bross P, Andresen BS. “Genetic defects in fatty acid beta-oxidation and acyl-CoA dehydrogenases. Molecular pathogenesis and genotype-phenotype relationships”, Eur J Biochem. 2004 Feb;271(3):470-82.
15. Guertl B, Noehammer C, Hoefler G. “Metabolic cardiomyopathies”, Int J Exp Pathol 2000; 81(6): 349-372.
16. Hasegawa T, Hori N, Du W. “A case of impairment of mitochondrial fatty acid beta-oxidation”, Keio J Med 2002; 51(2): 100-106.
17. He G, Yang BZ, Roe DS, Teramoto R, Aleck K, Grebe TA, Roe CR, Ding JH. “Identification of Two Novel Mutations in the Hypoglycemic Phenotype of Very Long Chain Acyl-CoA Dehydrogenase Deficiency”, Biochem Biophys Res Commun 1999; 264(2): 483-487.
18. Kluge S, Kuhnelt P, Block A, Merkel M, Gocht A, Lukacs Z, Kohlschutter A, Kreymann G. “A young woman with persistent hypoglycemia, rhabdomyolysis, and coma: Recognizing fatty acid oxidation defects in adults”, Crit Care Med 2003; 31(4): 1273-1276.
19. Martinez G, Jimenez-Sanchez G, Divry P, Vianey-Saban C, Riudor E, Rodes M, Briones P, Ribes A. “Plasma free fatty acids in mitochondrial fatty acid oxidation defects”, Clinica Chimica Acta 1997; 267: 143-154.
20. Mathur A, Sims HF, Gopalakrishnan D, Gibson B, Rinaldo P, Vockley J, Hug G, Strauss AW. “Molecular Heterogeneity in Very-Long-Chain Acyl-CoA dehydrogenase Deficiency Causing Pediatric Cardiomyopathy and Sudden Death”, Circulation 1999; 99: 1337-1343.
21. Merinero B, Pascual SIP, Perez-Cerda C, Gangoiti J, Castro M, Garcia MJ, Castroviejo IP, Vianey-Saban C, Andresen B, Gregersen N, Ugarte M. “Adolescent myopathic presentation in two sisters with very long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency”, J Inherit Metab Dis 1999; 22(7): 802-810.
22. Millington DS. “Interpretation and follow-up of abnormal newborn screening results from MS/MS”, 2004 Newborn Screening & Genetics Testing Symposium, May 3, 2004, Atlanta, GA
23. Morris AA, Leonard JV. “Early recognition of metabolic decompensation”, Arch Dis Child. 1997 Jun;76(6):555-6.
24. Morris AAM, Lenoard JV. “Improving the Outcome for Fatty Acid Oxidation Disorders”, J Pediatr Gastroenterol Nutr 2000; 31(4): 367-370.
25. Morris AA, Turnbull DM. “Fatty acid oxidation defects in muscle”, Curr Opin Neurol. 1998 Oct;11(5):485-90.
26. Nada MA, Vianey-Saban C, Roe CR, Ding J-H, Mathieu M, Wappner RS, Bialer MG, McGlynn JA, Mandon G. “Prenatal Diagnosis of Mitochondrial Fatty Acid oxidation Defects” Prenatal Diagn 1996; 16: 117-124.
27. Onkenhout W, Venizelos V, Scholte HR, DeKlerk JBC, Poorthuis BJHM. “Intermediates of unsaturated fatty acid oxidation are incorporated in triglycerides but no in phospholipids in tissues from patients with mitochondrial B-oxidation defects”. J Inherit Metab Dis 2001; 24: 337-344.
28. OMIM- Online Mendelian Inheritance in Man; ACYL-CoA DEHYDROGENASE, VERY LONG-CHAIN, DEFICIENCY OF- *201475
29. Osorio JH, Lluch M, Ribes A. “Analysis of organic acids after incubation with (16-2H3)palmitic acid in fibroblasts from patients with mitochondrial beta-oxidation defects”, J Inherit Metab Dis. 2003;26(8):795-803.
30. Parini R, Menni F, Garavaglia B, Fesslova V, Melotti D, Massone ML, Lamantea E, Rimoldi M, Vizziello P, Gatti R. “Acute, severe cardiomyopathy as main symptom of late-onset very long-chain acyl-coenzyme A dehydrogenase deficiency”, Eur J Pediatr 1998; 157: 992-995.
31. Pons R, Cavadini P, Baratta S, Invernizzi F, Lamantea E, Garavaglia B, Taroni F. “Clinical and Molecular Heterogeneity in Very-Long-Chain Acyl-Coenzyme A Dehydrogenase Deficiency”, Pediatr Neurol 2000; 22(2): 98-105.
32. Rinaldo P, Matern D. “Disorders of fatty acid transport and mitochondrial oxidation: challenges and dilemmas of metabolic evaluation”, Genet Med 2000; 2(6): 338-44.
33. Rinaldo P, Matern D, Bennett MJ. “Fatty Acid Oxidation Disorders”, Annu Rev Physiol 2002; 64: 477-502.
34. Roe CR. “ Inherited disorders of mitochondrial fatty acid oxidation: a new responsibility for the neonatologist”, Semin Neonatol 2002; 7: 37-47.
35. Roe CR, Ding J. Mitochondrial fatty acid oxidation disorders. In: C. Scriver, A.L. Beaudet, W. Sly and D. Valle, Editors, The Metabolic and Molecular Basis of Inherited Disease (eighth ed.), McGraw-Hill, New York (2001), pp. 2297–2326.
36. Roe CR, Sweetman L, Roe DS, David F, Brunengraber H. “Treatment of cardiomyopathy and rhabdomyolysis in long-chain fat oxidation disorders using an anaplerotic odd-chain triglyceride”, J Clin Invest 2002; 110(2): 259-269.
37. Roe CR, Wiltse HE, Sweetman L, Alvarado LL. “Death caused by perioperative fasting and sedation in a child with unrecognized very long chain acyl-coenzyme A dehydrogenase deficiency”, J Pediatr 2000; 136(3): 397-399.
38. Roe DS, Vianey-Saban C, Sharma S, Zabot MT, Roe CR. “Oxidation of unsaturated fatty acids by human fibroblasts with very-long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency: aspects of substrate specificity and correlation with clinical phenotype”,
39. Ruiz-Sanz JI, Aldamiz-Echevarria L, Arrizabalaga J, Aquino L, Jimeno P, Perez-Nanclares G, Sanjurjo P. “Polyunsaturated fatty acid deficiency during dietary treatment of very long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency. Rescue with soybean oil”, J Inherit Metab Dis 2001; 24(4): 493-503.
40. Scholte HR, VanCoster RNA, deJonge PC, Poorthuis BJHM, Jeneson JAL, Andresen BS, Gregersen N, deKlerk JBC, Busch HFM. “Myopathy in very-long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency: clinical and biochemical differences with the fatal cardiac phenotype”, Neuromuscul Disord 1999; 9(5): 313-319.
41. Sim KG, Hammond J, Wilcken B. “Strategies for the diagnosis of mitochondrial fatty acid β-oxidation disorders”, Clin Chim Acta 2002; 323: 37-58.
42. Skladal D, Sass JO, Geiger H, Geiger R, Mann C, Vreken P, Wanders RJA, Trawoger R. “Complications in Early Diagnosis and Treatment of Two Infants With Long-Chain Fatty Acid β-Oxidation Defects”, J Pediatr Gastroenterol Nutr 2000; 31(4): 448-452.
43. Sluysmans T, Tuerlinckx D, Hubinont C, Verellen-Dumoulin C, Brivet M, Vianey-Saban C. “Very long chain acyl-coenzyme A dehydrogenase deficiency in two sibling: Evolution after prenatal diagnosis and prompt management”, J Pediatr 1997; 131(3): 444-446.
44. Solis JO, Singh RH. “Management of fatty acid oxidation disorders: A survey of current treatment strategies”, J Am Diet Assoc 2002; 102(12): 1800-1803.
45. Souri M, Aoyama T, Yamaguchi S, Hashimoto T. “Relationship between structure and substrate-chain-length specificity of mitochondrial very-long-chain acyl-coenzyme A dehydrogenase”, Eur J Biochem 1998; 257(3): 592-598.
46. Sovik O. “Inborn errors of amino acid and fatty acid metabolism with hypoglycemia as a major clinical manifestation”, Acta Paediatr Scand. 1989 Mar;78(2):161-70.
47. Spiekerkotter U, Schwahn B, Korall H, Trefz FK, Andresen BS, Wendel U. “Very-long-chain acyl-coenzyme A dehydrogenase (VLCAD) deficiency: monitoring of treatment by carnitine/acylcarnitine analysis in blood spots”, Acta Paediatr 2000; 89: 492-495.
48. Spiekerkoetter U, Sun B, Zytkovicz T, Wanders R, Strauss AW, Wendel U. “MS/MS-based newborn and family screening detects asymptomatic patients with very-long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency”, J Pediatr. 2003 Sep;143(3):335-42.
49. Spiekerdoetter U, Tenenbaum T, Heusch A, Wendel U. “Cardiomyopathy and Pericardial Effusion in Infancy Point to a Fatty Acid β-Oxidation Defect After Exclusion of an Underlying Infection”, Pedtr Cardiol 2002; 4: epub.
50. Strauss AW, Powell CK, Hale DE, Anderson MM, Ahuja A, Brackett JC, Sims HF. “Molecular basis of human mitochondrial very-long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency causing cardiomyopathy and sudden death in childhood”, Proc Natl Acad Sci USA 1995; 92: 10496-10500.
51. Strauss AW, Spiekerkoetter U, Ding L, Tokunaga C, Zykovitz T, Marsden D, Rinaldo P, Bennett M. “The changing spectrum of fatty acid oxidation disorders post-newborn screening”, Mol Genet and Metab 2004; 81: 156-7.
52. Straussberg R, Harel L, Varsano I, Elpeleg ON, Shamir R, Amir J. “Recurrent Myoglobinuria as a Presenting Manifestation of Very Long Chain Acyl Coenzyme A Dehydrogenase Deficiency”, Pediatrics 1997; 99(6): 894-896.
53. Straussberg R, Strauss AW. “A Novel Mutation of Late-Onset Very-Long-Chain Acyl-CoA Dehydrogenase Deficiency”, Pediatr Neurol 2002; 27(2): 136-137.
54. Takusa Y, Fukao T, Kimura M, Uchiyama A, Abo W, Tsuboi Y, Hirose S, Fujioka H, Kondo, N, Yamaguchi S. “Identification and Characterization of Temperature-Sensitive Mild Mutations in Three Japanese Patients with Nonsevere Forms of Very-Long-Chain Acyl-CoA Dehydrogenase Deficiency”, Mol Genet Metab 2002; 75(3): 227-234.
55. Tamaoki Y, Kimura M, Hasegawa Y, Iga M, Inoue M, Yamaguchi S. “A survey of Japanese patients with mitochondrial fatty acid β-oxidation and related disorders as detected from 1985 to 2000”, Brain Dev 2002; 24: 675-680.
56. Touma EH, Rashed MS, Vianey-Saban C, Sakr A, Divry P, Gregersen N, Andresen BS. “A severe genotype with favourable outcome in very long chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency”, Arch Dis Child 2001; 84(1) 58-60.
57. Vianey-Saban C, Divry P, Brivet M, Nada M, Zabot M-T, Mathieu M, Roe C. “Mitochondrial very-long-chain acyl-coenzyme A dehydrogenase deficiency: clinical characteristics and diagnostic considerations in 30 patients”, Clin Chim Acta 1998; 269: 43-62.
58. Watanabe H, Orii KE, Fukao T, Song X-Q, Aoyama T, IJlst L, Ruiter J, Wanders RJA, Kondo N. “Molecular Basis of Very Long Chain Acyl-CoA Dehydrogenase Deficiency in Three Israeli Patients: Identification of a Complex Mutant Allele With P65L and K247Q Mutations, the Former Being an Exonic Mutation Causing Exon 3 Skipping”, Hum Mutat 2000; 15(5) 430-438.
59. Wood JC, Magera MJ, Rinaldo P, Seashore MR, Strauss AW, Friedman A. “Diagnosis of Very Long Chain Acyl-Dehydrogenase Deficiency From an Infant's newborn Screening Card”, Pediatrics 2001; 108(1): e19.
60. Yoon HR, Strauss AW, Yoo HW. “Sudden death in a Korean infant with very long-chain acyl-CoA dehydrogenase deficiency”, J Inherit Metab Dis 2001; 24: 407-408.
61. Zhang LF, Ding JH, Yang BZ, He GC, Roe C. “Characterization of the bidirectional promoter region between the human genes encoding VLCAD and PSD-95”, Genomics. 2003 Dec;82(6):660-8.
62. http://oregon.gov/DHS/ph/nbs/docs/vlcad.pdf
(Přeloženo a upraveno s laskavým svolením New England Consortium of Metabolic Programs a State of Oregon Department of Human Services, USA)
-eh-