Prohlášení KCNS ke skladování kartiček

Prohlášení Koordinačního centra pro novorozenecký screening k mediální prezentaci problému skladování novorozeneckých screeningových kartiček v pořadu ČT „Události“ vysílaném dne 19. 11. 2013.

Dovolujeme si reagovat na reportáž odvysílanou Českou televizí v rámci zpravodajského pořadu „Události“ týkající se skladování novorozeneckých screeningových kartiček v České republice a na vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů a organizace Iuridicum Remedium o. s. Reportáž zřejmě chtěla upozornit na problematiku absence jasné právní úpravy stanovující délku doby skladování novorozeneckých kartiček, ovšem vyzněla velmi nevyváženě a v divácích mohla vyvolat nesprávný dojem, že screeningový program vytváří cíleně populační DNA databázi české populace, která může být bez vědomí rodičů použita k jakýmkoliv účelům.

Na tomto místě je nutno uvést, že všechna zdravotnická zařízení provádějící novorozenecký screening se řídí zákonem č. 373/2011 Sb., který stanovuje, že genetická vyšetření lze provádět pouze na základě souhlasu vyšetřované osoby nebo jejího zákonného zástupce. Z tohoto důvodu nepřipadá v úvahu, že by ze skladovaných kartiček byla prováděna genetická vyšetření jiná, než pro která byly vzorky získány a souhlas již vysloven. Naopak byl zcela opomenut základní účel provádění novorozeneckého screeningu, kterým je přímý prospěch pro včas diagnostikované a léčené pacienty, u nichž se zabrání poškození zdraví či dokonce předčasnému úmrtí (od rozšíření screeningu v roce 2009 se některá ze 13 vyhledávaných nemocí prokáže přibližně u stovky novorozenců každý rok).

Celopopulační sreeningový program nemůže fungovat bez důvěry veřejnosti a bez informací o programu. Zájemci o toto téma mohou nalézt informace včetně údajů o skladování kartiček na webovém portálu http://www.novorozeneckyscreening.cz/. O problematice skladování novorozeneckých kartiček proběhla veřejná diskuse v řadě evropských zemí a zahájení této diskuse i v ČR jistě povede nakonec k dosažení konsensu. V takovéto diskusi podložené věcnými argumenty musí zaznít nejen hypotetická rizika, ale také reálné přínosy skladování kartiček.

Přestože z našeho pohledu byla diskuze o problému doby skladování novorozeneckých kartiček zahájena poněkud nešťastně, mělo by být naší společnou snahou nalézt řešení tohoto problému. Metodický pokyn MZ (Věstník 6/2009) stanovuje dobu skladování minimálně 5 let. Horní hranice doby skladování není žádnou zákonnou úpravou přímo určena, pro dobu skladování byl proto použit nejobecnější paragraf o archivaci zdravotních záznamů - 100 let od narození evidovaného.

Maximální možná doba skladování jistě může být předmětem veřejné diskuse, ve které by měla zaznít stanoviska nejen laboratoří provádějících screening a organizací chránících lidská práva, ale také rodičů a pacientů se sledovanými chorobami a dalších zainteresovaných subjektů. Níže předkládáme hlavní odborné argumenty zdůvodňující potřebu dlouhodobého skladování novorozeneckých kartiček:

1) Zpětné ověření nálezu v případě falešné negativity a hledání příčiny selhání screeningu. Některé choroby mohou být klinicky zachyceny skutečně až po době delší než 5 let, z forenzních důvodů jsou kartičky nezbytné pro ověření, zda byl odběr řádně proveden, zda nedošlo k záměně či jiné logistické chybě a zda byly přítomné známky nemoci v původní screeningové kartičce.

2) Optimalizace novorozeneckého screeningu pro stávající onemocnění a výzkum možností zařazení nových chorob. Výzkum prováděný na skladovaných novorozeneckých kartičkách vždy probíhá dle platné legislativy a respektování etických pravidel výzkumu daných mezinárodními úmluvami, zákonem č. 372/2011 Sb. a č. 373/2011 Sb. a doporučeními mezinárodních odborných společností.

Pro úplnost přikládáme přehled doby skladování kartiček v ostatních zemích Evropy (roky): Rakousko 10; Belgie 5; Bulharsko 20; Chorvatsko 5; Kypr 5; Dánsko neomezeně dlouho; Estonsko 100; Francie 1; Srbsko 10; Německo 0,25; Řecko 3; Maďarsko 1; Island 20; Irsko 26; Itálie 1-10 dle regionu; Lotyšsko 7; Litva 25; Lucembursko 8; Holandsko 5; Norsko neomezeně dlouho; Polsko 1; Portugalsko 12; Slovensko 20; Slovinsko 10; Španělsko 1 - neomezeně dlouho dle regionu; Švédsko neomezeně dlouho; Švýcarsko 10; Velká Británie 5.

 

V Praze dne 21. 11. 2013

 

Doc. MUDr. Felix Votava, PhD Prof. MUDr. Viktor Kožich, CSc.

Místopředseda KCNS předseda KCNS